Součástí workshopu, který jsme realizovali ve spolupráci s Moravskou galerií v Brně (14.10.2023), byla i neopakovatelná možnost se z blízka podívat na originální japonské kimono, které bylo získané do jejich sbírky roku 1886. Jedná se o ručně šité kimono ze 100% hedvábí na pozdní letní měsíce.
Foto archiv a depozitář Moravské Galerie v Brně
Spolu se Šimonem, jsme se podívali i na jeho symboliku. Zajímalo nás, co jednotlivé motivy, které jsou na kimonu vyobrazeny, znamenají.
Zabarvené javorové listy = japonsky „momidži“ 紅葉 Tento termín se také používá pro podzimní listy javorů. Symbolizuje dlouhověkost, zejména pak v kombinaci s motivy jelenů.
Listy javorů se začínají zabarvovat koncem listopadu, ale při výběru vzoru kimon se doporučuje předběhnout sezónu a nosit tento motiv pozdě v létě a nebo brzy na podzim, ještě než listy změní svou barvu. V případě, že je tento motiv vyobrazený s tekoucí vodou, tak obvykle představuje řeku. Můžeme se domnívat, že by to mohla být řeka „Tacuta“, která prochází pohořím „Ikoma“ v prefektuře Nara, což je velmi známé místo právě pro symbol podzimního listí, jak se uvádí v sbírce „Kokinšu“, odkud pochází i ustálený název „tacuta-gawa“ 竜田川 a to právě pro tuto kombinaci dvou symbolů.
Dále na kimonu můžeme najít vzor borovice = japonsky „macu“ 松. I borovice jsou považovány za symbol dlouhověkosti, a to hlavně z důvodu, že zůstávají zelené i v zimních měsících. Tento vzor se, ale může vyskytovat i v dalších ročních období, záleží podle toho s čím je kombinován.
Vzor trávy = jap. „susuki“ すすき obvykle nebývá vyobrazován samostatně, ale jako vzor spolu s podzimními květinami, jako je např. chryzantéma. V kombinaci s úplňkem se tento vzor pak nazývá „musašino“ 武蔵野 a opět i tady již znázorňuje přicházející podzim.
Dalším zajímavým vzorem na kimonu je kohout = japonsky „tori“ 酉, příp. „niwatori“ 鶏. Kohout je ochránce před zlem. Své místo má i v japonské mytologii „Kodžiki“ a to v spojení s Bohem slunce, který se skrýval v jeskyni. Naopak bojující kohout symbolizuje krásu a odvahu a je znázorněním mužské energie - aktivního elementu „jang“.
Závěrem bychom chtěli dodat, že doposud není znám dárce ani majitel kimona, a tak se můžeme jen domnívat, kdo jej nosil a komu patřilo. V Moravské galerii jsou k vidění i další skvosty z japonské i textilní historie, a proto pokud pojede kolem, určitě neváhejte se tam zastavit.
Šimon & Veronika
Šimon Šťastný je nadšenec pro japonskou kulturu, zvyky a tradice. Vystudoval japonskou filologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na blogu přináší vhled do japonských reálií, mentality Japonců a specifik jejich tradičního odívání i života.