Slovo kimono, japonsky psané znaky 着物, doslova znamená „oděv“. V širším pojetí i variantu japonského zavinovacího šatu s příznačnou obdélníkovou fazónou, výrazným límcem a širokými rukávy. Jeho podoba se postupně vyvinula po vzoru tradičního čínského oděvu hanfu 漢服, se kterým se Japonci setkali při styku s čínskými vyslanci z dynastie Tang v 7. až 9. století.
Zdroj: link
Právě pro odlišení japonské podoby národního oděvu od čínského se v japonsku používá také pojem wafuku 和服, což lze přeložit jako „oblečení japonského stylu“. Rozdíly mezi oděvy si můžete prohlédnout na obrázku, kde je pro porovnání japonské wafuku, již zmíněný čínský hanfu a korejský tradiční oděv hanbok.
Jak je vidět, nedílnou součástí japonské varianty odívání je i široký pás zvaný obi 帯, který slouží k upevnění a případně uzpůsobení délky oděvu končícího u kotníků. Každá správná Japonka ví, že zpoza látky musí vykukovat vyvýšené dřeváky geta 下駄 nebo sandály zóri 草履, které jsou obuté na speciálních ponožkách tabi 足袋.
Předchůdcem kimona jako formálniho oděvu je kosode 小袖 (doslova "malé rukávy"), které se dříve v období Nara (710-794) nosilo jako spodní oděv a pak jako každodenní svrchní oděv přibližně od poloviny 16. století. Termín kimono se začal častěji užívat coby synonymum pojmu kosode až v 18. století.
Kimona jsou a vždy byla vyráběna z vysoce kvalitních a pevných látek, jako je hedvábí, len či ramie. U dámských kimon může být svrchní látka zdobená výšivkou, malbou nebo luxusním brokátem s motivy přírody. Kimono bývá často zhotoveno jen z jednoho kusu látky tzv. tanmono 反物. Vzhledem k vysoké kvalitě použitého materiálu je běžné, že společenské kimono stojí cca 10 000 Kč a víc. U Japonců se tedy takový oděv uctivě dědí z jednoho pokolení na druhé.
Japonci a Japonky dnes kimono nosí hlavně při slavnostních či náboženských událostech (svadbách, oslavách dospívání) nebo při praktikování některých tradičních umění (jako např. čajový obřad, kaligrafie a pod).
Zajímavé je, že dámska kimona jsou na rozdíl od těch pánských záměrně navržena s přebytečnou délkou o asi 18–25 cm, která se při oblékání přehne v oblasti břicha. Tento sklad zvaný ohašori お端折り, jehož funkce je srovnatelná s korzetem, je zajištěn ozdobným opaskem obi 帯, který je možné vázat do různých ozdobných variant uzlů musubi 結び.
Věděli jste, že ...?
>> Kimona se vždy vážou kolem těla tak, aby byla levá strana přes pravou. Jedinou výjimkou je pouze oblékání nebožtíka, kdy je to přesně naopak.
>> Opasek obi by měl správně být vázán vzadu. Jedinou výjimkou jsou kurtizány, které si na narozdíl od geiš usnadnily vázání, a proto jej vázaly vepředu
>> Existují stovky ozdobných uzlů tzv. musubi. Mnoho z nich odkazují na jejich podobnost s květinami, zvířaty či ptáky. Typ vázání konkrétního uzlu určuje i společenská příležitost.
>> Kimono japonské značky Chiso patří k těm nejdražším. Výroba jednoho kimona vyžaduje až 20 řemeslníků, šest měsíců ruční práce a vyjde vás na víc než 220 tisíc Kč.
Šimon
Šimon Šťastný je nadšenec pro japonskou kulturu, zvyky a tradice. Vystudoval japonskou filologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Ve volném čase se věnuje šití a své autorské módní tvorbě. Na blogu přináší vhled do japonských reálií, mentality Japonců a specifik jejich tradičního odívání i života.
Zdroje:
http://wafuku.cz